|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Islám v Tatarstánu v devadesátých letech 20. století
Maršálková, Kristina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce Islám v Tatarstánu v devadesátých letech 20. století přináší analýzu islámu a muslimské komunity v Republice Tatarstán na konci 20. století. V tomto období Tatarstán nejen získal svou státnost, ale po obnovení svobody vyznání začalo probíhat také islámské obrození. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. Po krátkém historickém exkurzu je představeno islámské obrození a jeho propojení s tatarským národním hnutím. Následně je analyzován vztah muslimských duchovních s politikou a také postoj režimu k islámu. Z analýzy vyplývá, že, ačkoli islám nebyl vhodným nástrojem k mobilizaci voličů a duchovenstvo nemělo možnost zasahovat do politiky, můžeme islám považovat za neoficiální státní náboženství. Následující dvě kapitoly se již věnují tatarské muslimské komunitě. Nejprve je studován vývoj, kterým komunita jako celek prošla v devadesátých letech. Podrobněji se analyzuje vliv blízkovýchodních dobročinných fondů a také islámské vzdělávání. Těžištěm páté kapitoly je světonázor jednotlivých muslimů, jejich pohled na náboženství, na vlastní etnikum i na politiku. Jsou také představeny proudy, do kterých se islám v Tatarstánu v devadesátých letech rozdělil. Islám v Tatarstánu byl i přes laxní postoj věřících ke své konfesi velice důležitým atributem tatarské státnosti.
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Vývoj ruského federalismu v letech 1994 - 2008: teorie a praxe na příkladu Republiky Tatarstán
Srstková, Nela ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V postsovětském Rusku byl během krátké doby ustaven nový federální model. To poznamenalo jeho počáteční funkčnost. Aby se federace nerozpadla, byly vztahy s mnoha regiony upraveny ad hoc, avšak za cenu porušení ruské Ústavy z roku 1993. Smlouva s Republikou Tatarstán byla uzavřena v roce 1994. Po stabilizaci Ruska na počátku nového tisíciletí, úprava vztahů mezi centrem a regiony prodělala dynamický vývoj. Tento vývoj mimo jiné vyústil v opětné ustanovení právních norem, tedy konkrétně federálních zákonů, jakožto nejvíce autoritativního prvku ve vzájemných vztazích. Centrum se prostřednictvím nových zákonů snažilo zkorigovat výhody, které regiony získaly v důsledku uzavření bilaterálních smluv v 90. letech 20. století. Právní teorie a praxe se opět přiblížily. Můžeme říci, že se tímto Rusko vydalo na cestu právního státu? Práce se věnuje právě tomuto "přerodu" z právně historického hlediska. Jako případovou studii, na které bych chtěla dokázat své závěry, jsem si vybrala Republiku Tatarstán.
|
|
|
Ekonomické postavení Tatarstanu v rámci Ruské federace
Dreiseitl, Daniel ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Ekonomický vývoj ruských regionů je značně nevyvážený. Vysoká úroveň ekonomického rozvoje města Moskvy kontrastuje s výrazně nižším stupněm rozvoje ostatních regionů. Přesto je na případu Tatarstánu poukázáno, že potenciál některých regionů je vysoký a s pomocí zahraničního kapitálu je možné zvýšit jejich ekonomické postavení v Ruské federaci. I přesto, že je přístup zahraničních investorů v Tatarstánu znesnadněn tržními deformacemi, představuje tato povolžská republika perspektivní destinaci pro zahraniční kapitál, a to včetně českého.
|
host ::
RSS.